Autor: Stephen King
Lisey Landonová je vdova po slavném spisovateli Scottu Landonovi. Tohle se dočtete na samotném přebalu knihy. Nyní se musí vypořádat s jeho smrtí. Zdá se, že to nebude příliš těžké. Když jí však začne vyhrožovat nebezpečný násilník Dooley, všechno se změní. Lisey se musí ve vzpomínkách vrátit zpět do dob, na něž chtěla navždy zapomenout, protože jen tak muže přežít onu hrůzu, která ji čeká.
Mnoho čtenářů uvádí, že Lisey a její příběh je slabší kousek a nebýt známosti autora, nejspíš by si ji ani nepřečetli. Nejvíce je odrazovalo slovo „zasejřený“, které se podle jejich slov vyskytuje na každé stránce hned několikrát. Pokud vás však prvních 50 stran, které se nesou v duchu „Kde mám ten hamburger?“ neodradí, pak si zvyknete i na „zasejřený“ Autor nám tímhle slovem pouze přibližuje jazyk, jakým spolu manželé Landonovi hovoří a po několika stránkách vám s textem dozajista splyne. A když ne, pak vám tohle všechno vynahradí obraz tajemného Bájodolí, do něhož se Lisey musí vydat.
V románu nenajdete příliš krve a pro zaryté příznivce krváků to možná bude dosti nezvyk a knihu odloží po pár stranách čtení. I přesto se ale jedná o horor. Například prvek násilníka Dooleyho tento fakt zesiluje a závěr nám trošku sklouzává k fantasmagorii, ale i přesto se King stále drží roviny reálnosti. Jsou zde patrné dva světy. Skutečný, který vidí každý z nás a v němž žijeme a tajemný svět Bájodolí, kde sídlí strašlivý Dlouhán – zlo, které se probudí vždy, když na Bájodolí padne noc.
Autor nás de facto provede celým životem Scotta Landona a Lisey zde hraje roli jakési průvodkyně, která nám tohle všechno ukazuje z ptačí perspektivy vypravěčky. Vidíme dětství Scotta Landona a zjišťujeme, že zlo, které nás čeká, bylo patrné již před mnoha lety. Že bylo stále přítomné, ale pouze čekalo na impuls, jenž by mu dodal života. A nakonec nám také ukáže jeho smrt a lásku Scotta a Lisey, která nezaniká ani smrtí.
Jako ve většině knih, také zde můžeme vidět jakousi provázanost se sérií Temná věž, a sice s postavou Rolanda. Liseyno BMW má totiž poznávací značku 5761RD, což si můžeme vyložit jako iniciály Rolanda Deschaina. Proč jinak by v knize byla zmínka o poznávací značce auta, kdyby nás nechtěl King na tento fakt upozornit a své knihy neprovázat?
Všechny postavy spolu mluví více méně hovorově. Příběh je lehký, dobře se čte a není nijak složitý na pochopení. Je zde nutná trocha fantazie, abyste příběh naprosto neodsoudili. A pokud tedy dojdete až na samý závěr knihy, je dost pravděpodobné, že na vás Lisey a její příběh zapůsobil a vy si ho zamilujete pro jeho skutečnost.
95%
22 srpna 2009 at 10:59
Nejlepší kniha od Stephena Kinga, co jsem četla :)