Pište-Povídky blog

Dlouho jsem přemýšlel, jak napsat první „sloupek“ a nakonec jsem se rozhodl, že by pro začátek neuškodilo, trochu se představit. Leckdo mě zná, na PPčka jsem přišel v době, kdy jejich cesta ještě nebyla tak docela jistá. Všechno teprve začínalo a já stál téměř u jejich zrodu. Často s nostalgií vzpomínám na svoji první vloženou povídku a na to, jak jsem horlivě čekal na každý komentář a známku. Počet uživatelů tehdy dosahoval čísla 20 a v diskuzi nás tehdy bylo aktivních nějakých 5 – 6, takže se dalo mluvit o jakési rodině. Povídali jsme si, vypravovali a server svým způsobem patřil nám. Našli jsme na něm sami sebe, přátele, kontakty, ale i všechno ostatní, na co jsme jen pomysleli. Hledali jsme lidi, kteří budou stejně trhlí jako my sami a nalezli jsme je zde.

Nechci dlouze vzpomínat na staré časy, ale spíše říci o tom, co od těchto sloupků můžete očekávat. Tak předně rady nováčkům. Ne, že bych byl nějaký veterán, i když co se mé existence na PP týče, tak možná jsem. Mnoho z vás se snaží psát, ale chybí vám základy, které dělají psaní psaním. A tyhle rady a zvyky si potřebujete sami vyzkoušet. Možná jste nenašli knihu, kde by se o tvůrčím psaní psalo. Nebo všechno, co jste četli, bylo k ničemu a nijak vám to nepomohlo. Já se vám pokusím nastínit problematiku kreativního psaní trochu jinak, z pohledu „pisálka“, který také začínal a stále začíná, ale který také ví, jak těžké je vymyslet název příběhu, vystihnout psychiku postav, rozhodnout se mezi ich a er formou, jak přilákat múzu. A tímhle se tady budu zabývat. Mé sloupky budou jakýsi „deník“ začátečníka pro začátečníky. Setkáte se v nich s mými zkušenostmi, občas humornými situacemi a radami, čemu se v psaní vyhnout a co naopak zdůraznit.

Snad se tohoto úkolu zhostím dobře. Vlastně ani nejde o úkol, spíše o radost, protože o tu jde v psaní především. O radost a uspokojení, které vám kladení tužky na papír či bušení do klávesnice přináší.

http://element6.webnode.cz/